Proč nejme koedukovaní

Téma koedukace je dnes velmi moderní – často slýcháme, proč jsou skautské oddíly nekoedukované, prý vychováváme podle metod z předminulého století... Tak tedy: Proč nejsme koedukovaní?

Jako správný advocatus diaboli začnu: "Holky a kluci si určitě navzájem mají co říci, co si dát a čím se obohatit. Takže nekoedukace je špatná!"

No - přiznám se, že osobně pocházím z nekoedukovaného oddílu.... ale třeba mých drahých třináct čtrnáctin :-) pochází z koedukovaného oddílu Keya - a ve skutečnosti nám to vlastně funguje podobně. My máme oddíl malý oddíl kluků a malý oddíl holek, které spolu fungují dohromady, Keya má velké družinky holek a kluků, které spolu fungují dohromady.... Že by tu něco nehrálo? :-)

A tak myslím, že spíš než v koedukaci je problém v tom samotném slově - i většina "koedukovaných" oddílů má nekoedukované družiny - a snad i každý "nekoedukovaný" oddíl má svůj "spřátelený" oddíl. A je vlastně jedno, jak tu svoji (ne)koedukaci1 nazvou. . A tak jak v "koedukovaném", tak v "nekoedukovaném" oddíle je část programu pro kluky (většina holek si asi neužije boxerský turnaj) či pro holky (Ozy - jeden můj kamarád - se na mě asi bude zlobit, ale vyšívání a pro kluky? :-)). A stejně je tomu i na lesní škole: jsou činnosti, kde se kluci s holkama navzájem obohacují, stejně jako činnosti, kterým chlapské prostředí svědčí (ne, nechodíme se na lesní škole večer koukat do hospody na fotbal :-)1, to si radší zahrajeme lacros). A když tady existuje spousta lesních škol, které jsou koedukované, my jsme se rozhodli pokračovat v tradici a být nekoedukovaní - ono příležitostí, kde zažít čistě klučičí kolektiv, je dnes velmi málo - a myslím, že kdo takový týden prožije, že snad nám dá za pravdu, že to za to stojí...