Jakmile řeka Blanice opustí středočeskou Vlašim a vydá se na sever vstříc vzdálenému soutoku se Sázavou, zařezává se její koryto do malebného údolí, jehož stráně jsou posety řadou trampských srubů.
V údolí, které svou nejromantičtější tvář odhaluje návštěvníkům zejména na jasných letních nocí s prozářenou nebeskou klenbou (odtud dostala celá oblast pojmenování Měsíční údolí), však nenajdeme jen kempy trampských společenství, ale také nejstarší českou skautskou základnu. Skauti si toto místo zamilovali už před třičtvrtě stoletím a kronikář zaznamenal, že jejich postupně se rozvíjející tábořiště kolem základního srubu s názvem Bud připraven! navštívil ve 30. letech také zakladatel tohoto hnutí v Československu A. B. Svojsík.
Na dobré sousedské vztahy z předválečné doby navázali trampové a skauti z Měsíčního údolí i po roce 1989, kdy skautská lilie po dlouhé vynucené pauze rozkvetla opět i v údolí Blaníce. Na stezkách podél řeky se tak setkávají členové obou hnutí od brzkého jara až do hlubokého podzimu.
V posledním desetiletí slouží skautská základna s nově vystavěným srubem (původní lehl v době skautské nesvobody popelem), klubovnou, kuchyní a zázemím pro podsadový tábor i jako centrum několika kursů pro skautské vůdce a činovníky. Domovským „přístavem" se stala zejména pro kursy Ekumenické lesní školy. V nich se s důrazem na duchovní výchovu zdokonalují ve svých skautských dovednostech vůdcové oddílů a další se na tuto roli připravují. Do Měsíčního údolí ale přijíždějí z celé republiky také budoucí skautští instruktoři a probíhají zde různé semináře a setkání.
Při naší návštěvě Měsíčního údolí jsme ve skautské základně zastihli frekventanty letošní Ekumenické lesní školy ve chvíli, kdy se pod dohledem vůdce ELS Jana Pečeného - Neptuna zdokonalovali v lasování. Pod plachtou indiánského týpí v pozadí bychom však nenašli jeden ze stylových skautských příbytků, ale táborovou kapli...
Milovníky westernové romantiky by jistě zaujal i zvláštní odznak, který nosí na koženém řemínku pověšeném kolem krku vůdcové lesních škol. Jde o stříbrný odlitek obsidiánového hrotu šípu, který byl nalezen při archeologickém průzkumu dávných tábořišť severoamarických indiánů na území Kanady.
Originál vzácného hrotu (na celé zeměkouli jsou známy pouze nálezy čtyř špiček indiánských šípů ze zmíněného tmavého sopečného skla) věnoval českým skautům symbolicky v roce 1969 někdejší významný představitel Junáka Velen Fanderlík. Podle něho byly odlity stříbrné odznaky vůdců lesních škol.
